Webus Pilatus

zápisník jedné rodinky

Flower

O rýži a děsných rodičích

Takhle krátce po obědě. Rozárka odchází na nočník. Amálka: „Maminko, prosím tě, přidej mi rýž.“ Já na to: „Jakou rýž?! Teta Irena říká maso s rejžej.“ Mira: „Maso s rýžou přece“ Rozárka: „Maminko, pojď mě utříííííít!“ Já k Mirovi:“A slyšels jak Béda na zabijačce říkal, že nakrájí cibul. Hanička to říká myslím taky, to je asi Strašeckej výraz.“ Mira zaujatě: „Hmmmmm.“ Rozárka: „Maminko, pojď mě utříííít!“ Amálka: „Maminko, prosím tě, přidej mi rýži!“ „Amálko, moment, ještě utřu tu Rozárku, ať tam nestojí na hlavě hodinu.“ Odcházím za Rozárkou. Ano, stála již několik minut na hlavě.

Vrátím se, Mira uklízí nádobí. Amálka balancuje na židli a hledá rýži. „Tys jí to nedal, když jsem šla za Rozárkou?“

Mira překvapeně: „Já jsem požadavek na rýži vůbec nezaregistroval!“

Nemaj to s náma lehký…

5 Responses to “O rýži a děsných rodičích”

  1. Březen 7th, 2010 at 11:53 am

    Sarah3 says:

    :-D Nemaj.

  2. Březen 7th, 2010 at 2:27 pm

    iva says:

    :-)

  3. Březen 7th, 2010 at 11:08 pm

    Mata says:

    Y :-D

    A počkej, až zjistíš, že ti malí to v sobě už maj taky…

  4. Březen 8th, 2010 at 9:45 pm

    Theo says:

    To je božíí :-) )))

  5. Březen 9th, 2010 at 8:49 am

    Fontánka says:

    :-) (v Jižních (nebo spíš Jihozápadních) Čechách taky říkají CIBUL – aspon moje babička)

Leave a Reply