O rýži a děsných rodičích
Takhle krátce po obědě. Rozárka odchází na nočník. Amálka: „Maminko, prosím tě, přidej mi rýž.“ Já na to: „Jakou rýž?! Teta Irena říká maso s rejžej.“ Mira: „Maso s rýžou přece“ Rozárka: „Maminko, pojď mě utříííííít!“ Já k Mirovi:“A slyšels jak Béda na zabijačce říkal, že nakrájí cibul. Hanička to říká myslím taky, to je asi Strašeckej výraz.“ Mira zaujatě: „Hmmmmm.“ Rozárka: „Maminko, pojď mě utříííít!“ Amálka: „Maminko, prosím tě, přidej mi rýži!“ „Amálko, moment, ještě utřu tu Rozárku, ať tam nestojí na hlavě hodinu.“ Odcházím za Rozárkou. Ano, stála již několik minut na hlavě.
Vrátím se, Mira uklízí nádobí. Amálka balancuje na židli a hledá rýži. „Tys jí to nedal, když jsem šla za Rozárkou?“
Mira překvapeně: „Já jsem požadavek na rýži vůbec nezaregistroval!“
Nemaj to s náma lehký…
This entry was posted on Sobota, Březen 6th, 2010 at 11:33 pm and is filed under Rodinka. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.
Březen 7th, 2010 at 11:53 am
Březen 7th, 2010 at 2:27 pm
Březen 7th, 2010 at 11:08 pm
Y
A počkej, až zjistíš, že ti malí to v sobě už maj taky…
Březen 8th, 2010 at 9:45 pm
To je božíí
)))
Březen 9th, 2010 at 8:49 am