Webus Pilatus

Takhle nějak.

Jak jsem (to) milovala ve Sluneční zátoce

Nemusím asi psát nic dalšího…

Srdce, které nepukne…?
Klárčin blog

Pokud chcete pomoct finančně, můžete to udělat přes účet Zrnek: 3789354028/5500

Nic jiného ani nemůžeme.

Je mi to líto.

Cífka

O dobrých k(r)afařkách

Zveme vás na první z pravidelných setkání praktikujících a zájemců do prodejny V BAVLNCE na Florenci (ul. Prvního pluku 12).
Základní informace o bezplenkové komunikační metodě vám podá Petra „Cífka“ Pilátová, matka čtyř dětí, která povede besedu. Akce se bude konat ve středu 4.11. od 16:00 do 18:00 hod. v herně vedle prodejny a počet míst je omezený, proto se prosím hlaste buďto e-mailem prodejna-praha@vbavlnce.cz nebo telefonicky na čísle 242 443 756.

Zrnkáčci od Beeusky, originally uploaded by ciifka.

Vyhrála jsem v dobročinné aukci Sazínka, peníze šly na konto o.s. Zrnka. Se Sazínkem přišly i čtyři děti.

Beeusko, díky, jsou boží.

Vzhledem k následujícímu příspěvku dlužno dodat, že Rozárka prohlašuje za sebe panenku se ŽLUTÝMA vláskama a donutila mě, abych ji připíchla na nástěnku ŽLUTÝM špendlíkem.

Docela normální drbací internetové matky se zbláznily a začaly motat panáčky. Pak Matulienku, tuším, napadlo je dražit a zisk dávat na o.s.Zrnka, co vznikla loni při Baby-cafe, kde se momentálně vybírá Makulce na rehabilitační bazén a Klárce na velké auto, které by pobralo i její nový velký elektrický vozíček.

Mrkněte sem a kupte, přispějete na dobrou věc a ještě se stanete součástí neuvěřitelné síly jakou má tohle internetové společenství.

My jsme zkoušeli tyhle:

Jak se rodí Čtvrtě podle táty a mámy

Na BC mi právě visí článek o látkovkách.

Zítra bude viset Haničce.

Je totiž Týden opravdových plen.

Včera po polední pauze jsem naložila Rozárku do kočárku, Amálka s Boříkem se zavěsili rukavičkama na boky vozidla a šli jsme k rybníku. Rozárka usnula ještě ve vsi. Opravdu miluju les, protože bez jakéhokoli mého přičinění mi podstrkuje vzdělávací podněty.

Nejdřív jsme měli možnost prostudovat strukturu smrkového dřeva po zlomení větrem v porovnání s v minulosti zkoumaným vývratem, v některých místech byl rozškubaný na nitě. Probádali jsme jiný smrk, který byl tak nemocný a dutý, že ho vítr vylomil z kořenů a opřel o sousedící buk. Porovnali jsme stupeň zámrzu potoka, jeho ústí a různých částí rybníka. Probrali zimní přežívání ryb v bahně a zkoumali stopy na zasněžené ledové ploše. Vypadalo to na něco velkého z brodivých, tipla jsem volavku, protože vím, že tam bývají. Podle moudrých knih jsme doma domněnku potvrdili, ale pořád nám nesedělo její odlétání do teplých krajů. V jiné publikaci jsme našli, že odlétá v říjnu až listopadu, takže si asi ještě neotočila list v kalendáři.

Amálka se cpala sušenkou, provedla samostatný průzkum rybničního přepadu a nechtěla jít dál. Domluvily jsme se, že na nás u rybníka počká a až s Boříkem uvidíme něco zajímavého, tak se zase vrátíme za ní. Na prvním stromě jsme našli choroše. Podle knih Outkovka pestrá. Po dalších třech metrech jsme objevili malé mraveniště očividně rozhrabané a vykradené nějakým zvířetem. Amálka okamžitě přiběhla zkoumat taky. Z výchovných důvodů a protože fakt nevím, jsem za pachatele označila lišku. Doma jsme ji rehabilitovali a svedli jsme to na jezevce. Nu, aspoň ho nezapomenou.

Protože bylo rozhrabané mraveniště i choroši dostatečně zajímaví, otočili jsme to domů. Cestou jsem ještě nutila děti poslouchat ticho, Amálce se moc nechtělo, ale Bořík kromě traktoru v lese a auta na silnici poznal i tři ptačí skřeky, bublající potok a šumění větru v korunách modřínů.

U naší oblíbené skály si Amálka domatlala rukavice v mokrém mechu, Bořík si je namočil v loužičce po vypadlém valounu z masy slepence a Rozárka se vzbudila. Čtyřikrát jsme tam zazpívali Pásli ovce Valaši a jednou Zelená se louka, nejspíš jako úlitbu lesním duchům.

Jenom jsme doma opět nezvládli ty palačinky.